Rybářské potřeby SPIN & FLY

TECHNICKÉ MATERIÁLY V RYBÁŘSKÉ VÝSTROJI – ÚDRŽBA A OPRAVY

Jan Čermák

1. ÚVOD

V roce 1969 vytvořil Američan Bob Gore trojnásobným protažením teflonové fólie membránu, která obsahuje velké množství mikroskopických trhlinek. Ty umožňují průchod malých molekul plynných látek (tedy i páry) a naopak zadržují větší molekuly kapalin. V roce 1976 vyrobila firma W.L.Gore & Associates první tkaninu s touto membránou (pod názvem GORE-TEX). V roce 1979 vyvinul Bob Gore lepící pásku k vodotěsnému uzavření švů a tím položil základ pro masové využití membránových tkanin v oděvním průmyslu. Od té doby membránové látky pracující na stejném principu vyrábí již celá řada dalších firem.

V principu existují dvě technologie jak prodyšnou a zároveň vodonepropustnou tkaninu vyrobit. První využívá samonosnou membránu, která je nalaminována na požadovanou textilii, při druhé z nich je na textilii nanesen porézní zátěr. Na obrázku č.1 vidíte ukázku zátěrované prodyšné tkaniny.

Prodyšné vodonepropustné textilie propouštějí páru, ale jejich membrána (nebo zátěr) nepropustí vodu, protože molekuly vody jsou řádově větší než póry v membráněči zátěru. Čím menší je rozměr pórů v membráně (či zátěru), tím zadrží látka větší tlakový spád vody, ale tím současně klesá její prodyšnost.

V případě, že z membránové textilie vyrobíme brodící kalhoty, musíme si uvědomit, že na kalhoty bude narážet tekoucí voda určitou rychlostí. Výsledný tlak vody na membránu se pak skládá ze statické složky odpovídající hloubce ponoru a dynamické složky, jejíž velikost odpovídá výšce vodního sloupce, ze které by voda při volném pádu získala příslušnou rychlost. V praxi to znamená, že látka pro brodící kalhoty musí odolávat minimálně tlakovému spádu 15 m vodního sloupce. Vodní pára rozhodně nemůže pronikat látkou v místech, která jsou ponořena pod hladinou vody (to by vyžadovalo přetlak z vnitřní strany což neodpovídá reálné situaci). Brodící kalhoty tedy dýchají jen v místech, která nejsou ponořena a kde na povrchové tkanině není vytvořena souvislá vrstvička vody. Proto požadujeme, aby povrchová tkanina vodu odpuzovala (nesmáčela) a toho dosáhneme impregnací.

2. ÚDRŽBA

Údržba oděvních výrobků z prodyšných membránových či zátěrovaných látek sestává z jejich čistění (praní) a impregnování.

2.1 PRANÍ

Běžné prací prostředky obsahují množství přísad (například bělidla a zjasňovače), které mají po pracím cyklu na látce ulpět. Ty postupně zanášejí membránu a zhoršují její prodyšnost. Proto se pro praní membránových a zátěrovaných látek dodávají speciální kapalné snadno vymáchatelné prací prostředky. Výrobců těchto prostředků je celá řada a tyto prostředky se liší hlavně prací schopností. Je třeba si uvědomit, že prací schopnost těchto prostředků je znatelně nižší než u běžných pracích prostředků. Na silně znečistěná místa musíme před praním nanést trochu pracího prostředku a předčistit toto místo ručně měkkým kartáčkem. Chemické čistění je velmi problematické a spíše bych jej nedoporučoval.

2.2 IMPREGNACE

V minulosti se k impregnaci používaly prostředky na bázi silikonových olejů. Tyto prostředky měly vysokou přilnavost a zaručovaly tak dlouhodobou účinnost. Bohužel mnohé z nich ulpívaly i na membráněči zátěru. Postupným ucpáváním pórů zhoršovaly prodyšnost materiálu a díky své vysoké přilnavosti byly prakticky z membrány neodstranitelné. Proto firma GORE zákazníkům nedoporučila používání jakýchkoli silikonových přípravků. V současnosti je doporučeno používat pouze impregnace na bázi fluorokarbonů, čemuž se všichni výrobci impregnací podřídili. Tyto impregnace v žádném případě nezanášejí membránu, jejich přilnavost ke tkanině je ale výrazně nižší a zlepšení lze dosáhnout jen tepelnou aktivací. Impregnace se buď vpírá nebo aplikuje rozprašovačem na vypraný mokrý oděv. Následné sušení by však mělo proběhnout buď v sušičce za zvýšené teploty (40°C) a nebo by oděv měl být vysušen žehlením. Pro správné provedení impregnace je třeba se pozorněřídit návodem, který je k impregnačnímu prostředku přiložen.

Originální přípravek k impregnaci vyvinutý a používaný firmou GORE na všechny tkaniny, které firma vyrábí, se jmenuje REVIVEX a firma již zrušila všechna doporučení na jakékoli jiné impregnační materiály. Pokud najdete na nějakém přípravku logo doporučeno firmou GORE pro ošetření GORE-TEXU, je to klamavá reklama. Firma GORE žádné podobné atesty a doporučení od roku 2004 nevydává. To ovšem neznamená, že jiné impregnační prostředky jsou ne- funkční. Na obrázku č.2 vidíte prací a impregnační přípravky REVIVEX.

3 OPRAVY

Během užívání oděvů z prodyšných vodonepropustných materiálů může dojít k poškození tkaniny, švů, podšívky apod. Oprava těchto poškození svépomocí přináší nejen finanční úsporu, ale hlavně úsporu časovou. Mnohdy je možné opravu provést přímo v terénu, obnovit původní vodonepropustnost a pokračovat v používání oděvu bez rizika rozšiřování daného poškození. Opravy budou demonstrovány na brodících kalhotách, které jsou vyrobeny nejen z prodyšné nepropustné textilie, ale mají i neoprénové ponožky. Stejným způsobem lze opravovat i neprodyšné brodící kalhoty, všechny oděvy ze zátěrovaných či membránových látek, veškeré výrobky z neoprénu, nafukovací lehátka včetně samonafukovacích, nafukovací čluny a nafukovací plovoucí rybářské pomůcky.

3.1 SAMOLEPÍCÍ ZÁPLATY

Samolepící záplaty se velmi snadno aplikují, zajišťují rychlou opravu, ale oprava je pouze dočasná. Existují jednak :

• samolepící záplaty z membránových sendvičů (např.Gore-texové záplaty), které mají rubovou stranu opatřenu tlakově senzitivním lepidlem. Lepící vrstva je v omezené míře prodyšná, přilnavost je možné i dodatečně zvýšit přežehlením. Životnost opravy je maximálně 5 vyprání daného oděvu (v případě, že záplata byla po aplikaci přežehlena). Záplatu je možné později odstranit a opravu provést trvanlivějším způsobem. Na obrázku č.3 můžete vidět výsledek opravy pomocí Gore-texové a transparentní záplaty.
• Plastové záplaty v transparentním i barveném provedení jsou zcela nepropustné a mají rovněž z rubu nanesenu vrstvu tlakově senzitivního lepidla. Hodí se hlavně pro opravy v terénu a mají příznivější cenu oproti GTX záplatám. Nelze je přežehlovat a většinou vydrží 1 vyprání. Pokud jsou transparentní matné, nejsou na látce příliš vidět. Na obrázku č.4 vidíte transparentní matnou záplatu Tenacious.

Záplata by měla přesahovat poškozené místo v každém směru o 20 mm, přesah menší než 10 mm je již nedostatečný. Lepit bychom měli na rovné hladké podložce na suchou pokud možno čistou tkaninu z lícové strany. Při vystřihování záplaty zakulatíme všechny rohy. Při odstraňování separačního papíru z rubové strany dbáme na to, abychom nepoškodili vrstvu lepidla, zejména na okrajích. Záplatu řádně přitlačíme v celé ploše GORE-TEXové záplaty můžeme i zažehlit při teplotě povolené pro danou textilii. Někdy žehlíme přes silikonový papír nebo plátno. Zažehlená záplata vydrží až 5 vyprání, nezažehlená minimálně jedno. Nezažehlenou záplatu lze opatrně odlepit, lepidlo drží na záplatě a nezůstává na původní tkanině. Zažehlenou záplatu musíme nejprve přežehlit a potom za tepla sloupnout. Samolepící záplaty se nehodí na lepení nafukovacích výrobků s přetlakem z vnitřní strany.

3.2 LEPIDLA – BEZZÁPLATOVÉ SCELOVÁNÍ

Již delší dobu jsou na trhu lepidla na bázi polyuretanové pryže a to v několika viskozitách. Tato lepidla jsou jednosložková, polymerují vzdušnou vlhkostí a vytvářejí trvale pružnou transparentní vrstvu s lesklým povrchem.

Umožňují vodotěsné bezzáplatové zcelování, rekonstrukci chybějícího materiálu a případně i lepení se záplatou. Lepidla s vyšší viskozitou vytváří silnější a tužší vrstvy. Pro opravy větrovek, kalhot, stanovek, spacích pytlů a také brodících kalhot je nejuniverzálnějším lepidlo s nejnižší viskozitou (SeamGrip obr.č.5). Lepidlo se střední viskozitou (Aquasure) je určeno pro neoprén, ovšem na textilní část brodících kalhot jej můžeme také použít. Lepidlo s nejvyšší viskozitou (Freesole) je vhodné na opravy hrubých Cordur, těžkých plachtovin, obuvi a podrážek. Speciální urychlovač (viz obrázek č.6) umožňuje aplikaci všech polyuretanových lepidel i při nízké vzdušné vlhkosti (tedy např. při nízkých teplotách) nebo při vytváření silných vrstev, kdy přístup vzduchu k lepidlu je omezen nebo zcela vyloučen. Při dokonalém přístupu vzduchu k lepidlu, 90-100% vzdušné vlhkosti a pokojové teplotě lepidlo zaschne za 2-4 hodiny a plnou konstrukční pevnost získá za 8-12 hodin. Při běžných podmínkách lepidlo zasychá za 6-12 hodin a plnou konstrukční pevnost má po 24 hodinách. Silné vrstvy lepidla polymerují ještě pomaleji, lepidlo je zaschlé po 24 - 48 hodinách a plnou konstrukční pevnost má až za několik dní. Lepidlo smíchané s předepsanou dávkou urychlovače zasychá do 2 hodin a plnou konstrukční pevnost má po 8-12 hodinách. Urychlovač snižuje viskozitu lepidla a to pak snadno stéká.

Vzhledově nejlepší je zcelení látky v případě, kdy jsme schopni lepidlo nanést z rubové strany poškozené látky. Mnohdy to závisí na možnosti dostat se pod podšívku. Lepení se však většinou provádí aplikací lepidla z lícové strany. Rozdíl je hlavně v tom, že slep je pak mnohem více patrný. Obrázek č.7 ukazuje zcelení z rubové strany, obrázek č.8 pak výsledek zcelení z lícové strany.

Z lícové strany lepíme tak, že pomocí transparentní záplaty nalepené z rubu zafixujeme k sobě okraje roztržené látky. Pracujeme na rovné pevné podložce. Pak na roztrženou linii z lícoví strany naneseme polyuretanové lepidlo obvykle přímou aplikací z tuby. Nanášíme tenkou vrstvu, počítáme s tím, že se lepidlo trochu rozlije do stran. Vrstva lepidla by měla být souvislá a přesahovat poškození minimálně 5 mm v každém směru. Lepidlo necháme zaschnou ve vodorovné poloze. Po 1-2 dnech můžeme odstranit záplatu. Slep odolává praní i impregnaci, je pružný a snáší velmi nízké teploty (slep byl testován až do teploty -40°C). Podlepení zabraňuje protečení lepidla na druhou stranu v průběhu polymerace, po plném zaschnutí lepidla se podlepení vždy odstraňuje.

Obdobným způsobem lepíme i trhliny v neoprénu, po podlepení a nanesení lepidla ale pomačkáme oba okraje, aby se lepidlo nasálo do pórů v neoprénu v místě trhliny. Na obrázku č.9 je vidět oprava prodřené paty neoprénové ponožky.

Polyuretanová lepidla mají dostatečnou pevnost k tomu, aby dokázala vyplnit a utěsnit otvor v látce do průměru 2 cm. Otvor podlepíme transparentní záplatou a z opačné strany překryjeme lepidlem. Po plné polymeraci záplatu odstraníme. Látka je nahrazena pevnou transparentní vrstvou lepidla, která pružností odpovídá okolní látce a je vodonepropustná. Výsledek vidíme na obrázku č.10.

Pokud chceme slepovanou výstroj použít před zaschnutím lepidla, překryjeme nanesenou vrstvu lepidla také transparentní záplatou. Pozor, nesmíme nanést příliš mnoho lepidla, které by pak mohlo vytékat kolem krycí záplaty. Je třeba si uvědomit, že tak omezujeme přístup vzduchu k lepidlu a polymerace bude trvat déle. Záplaty odstraňujeme nejdříve po několika dnech. Výstroj však můžeme ihned po překrytí lepidla používat.

Bezzáplatově lze lepit i propíchnutí nafukovacích matrací a člunů. Trhliny v nafukovacích předmětech delší než několik mm však vždy musíme lepit se záplatou.

3.3 IMPREGNACE ŠVŮ A NITÍ

Mimo lepidel existují i polyuretanové zátěry na vodní bázi (např. přípravek SeamSure na obrázku č.11). Tyto přípravky slouží k obnově poškozených zátěrů a pro impregnaci švů a nití. Viskóznější varianta se používá jako stěrková hmota pro obnovu poškozených zátěrů, řidší varianta slouží k impregnaci švů a penetraci nití k obnově vodonepropustnosti. Výsledná vrstva je transparentní a matná, ale velni tenká a tudíž není samonosná. Pokud řidším zátěrem přetřeme lesklý slep vytvořený polyuretanovým lepidlem, dosáhneme zmatnění povrchu a slep je pak méně viditelný.

Impregnaci nití lze provést i polyuretanovým lepidlem s nejnižší viskozitou (SeamGrip).


Z webových stránek www.srzruzomberok.sk